Tréning

Nejdůležitější pravidlo, podle kterého Silvia cvičí, je: Odměňovat a chválit výborné pokusy, průměrné pokusy výrazně nechválit ani nehubovat a špatné pokusy opravit.

 Zaměříme-li se na skladbu a počet jednotlivých prvků používaných v agilitních tratích, vítězně vyjdou vždy skokové překážky. V jumpingu je procento skoček oproti jiným překážkám ještě o něco vyšší a běžet jump (trať bez zónovek) a nebo agility (se zónovkami) je díky tomu poněkud odlišná záležitost.

 Jestli jste si po přečtení titulku řekli - Hurá, to už z agility budeme umět opravdu všechno! - tak to se prosím mýlíte. Velké kouzlo agility je právě v tom, že výcvik není nikdy u konce, že stále je co zlepšovat a to jak u našeho psího kolegy, tak i na nás samotných. Nuda a pocit, že se už nemáte co učit, vám rozhodně nehrozí.

 Jakmile pes zvládá nacvičené překážky samostatně a z různých směrů a úhlů, můžeme začít stavět první kombinace. V této chvíli bude zapotřebí naše aktivní spolupráce a velmi dobré vedení mladého psa, aby mu byly naše povely jasné a srozumitelné. Velkou výhodu mají zkušení psovodi, kteří už agility někdy s nějakým psem běhali.

 Dříve, než se s mladým psem pustíme do prvních kombinací nacvičených překážek, povíme si podrobněji o tom, jak a co všechno můžeme čtyřnohému partnerovi sdělit našim tělem. Psi mají velmi dobré pozorovací schopnosti, protože orientace podle polohy těla je přirozený způsob komunikace mezi zvířaty.

 Většinu agilitních překážek se psi naučí poměrně rychle a snadno. Skákání skoček, zvládání kladiny, tunelování, to všechno je pro naše čtyřnohé partnery v podstatě přirozený způsob pohybu. Se slalomem ale mnohdy přichází problém. Pes samozřejmě vůbec nechápe, proč by se měl proplétat mezi nějakými tyčemi. Mnohem raději by běžel co nejrychleji k další překážce, než aby se zdržoval ve slalomu. 

 Sledujeme-li agilitní běh zkušeného sehraného týmu, zdá se nám vedení psa parkurem velmi snadné. Pes jakoby trať dopředu znal a i ve velké rychlosti dobře reaguje na mnohdy sotva znatelné pokyny svého lidského partnera. Psovod má k dispozici dva druhy povelů, kterými může ovlivnit běh psa – povely slovní a povely, které předává pomocí postoje svého těla.

 Našemu štěněti byly čtyři měsíce a velmi rychle roste. Z původně zavalité chlupaté kuličky se nyní stává nohaté hubenější zvířátko. V pohybu je obratnější a oblíbené hry na honěnou získávají na rychlosti a mrštnosti. V tomto věku se štěně snadno, ochotně a rádo učí.

 Našemu štěněti jsou tři měsíce. Je zvyklé na obojek a vodítko, umí přiběhnout na zavolání a posadit se na povel Sedni. Přišel čas seznámit jej s jeho agilitní budoucností tváří v tvář. První návštěva cvičiště je pro štěně velkým zážitkem. Spousta nových vjemů, pachů a neznámých psích kamarádů. Štěně, pokud ostatní necvičí, necháme běhat volně.

 Dříve než se rozjedeme za štěňátky, měli bychom si důkladně promyslet jaké plemeno psa bude pro nás nejvhodnější. Protože máme v úmyslu věnovat se s naším novým pejskem parkurovému sportu, nejlepší obrázek o vhodných kandidátech si utvoříme na závodech agility.